Bezpečnostně právní akademie Plzeň, s.r.o.

Startovat ve 22:00 z Vimperku do deštivé a mrazivé noci za svitu čelovek bylo pro nás první výzvou. Kolem půlnoci nás překvapila sněhová kalamita v Boubínském pralese se kterou jsme si však zatím plní sil hravě poradili. Nejvyšší bod na trase bylo rozcestí pod Boubínem 1235 m.n.m., kde bylo přibližně 30 čísel sněhu a hustě sněžilo. Do prvního kontrolního bodu na 25. kilometru ve Volarech dorazila první skupina studentů kolem 3:30 ráno. Druhá skupina BPA dorazila kolem 4:15. Všechny čekal krátký odpočinek a posilnění vojenským gulášem. S rozbřeskem a za zpěvu ptactva se vyráželo do druhé etapy směr Husinec.

Po východu slunce nastoupily první krize. Někdo bojoval s únavou, někdo bojoval s bolestí způsobenou puchýři a někdo se svou "hlavou". Neustále proměnlivé počasí nám také nepřálo. Krásná šumavská příroda kolem, podpora od ostatních a odhodlání pochod dokončit nás pohánělo dále. Druhá etapa 23 kilometrů dlouhá byla pro všechny velkou zkouškou.

Přibližně v 10:30 dorazila první skupina do druhého kontrolního bodu v Husinci. Druhá skupina dorazila v 11:30. Při velkém vyčerpáním s 48 kilometry v nohách nás opět čekal vojenský guláš, teplé zázemí a přibližně hodinka a půl odpočinku. Někteří zvládli i usnout. Odtud nám zbývalo pouhých 18 kilometrů zpět do cíle ve Vimperku. Přes to, že nadcházející etapa byla tou nejkratší a vedla jen po asfaltu, byla tou nejtěžší. Asi ve 12:45 jsme se navzájem posbírali a plní odhodlání vyráželi zdolat poslední kus pochodu. Přes to, že nadcházející etapa byla tou nejkratší a vedla jen po asfaltu, byla tou nejtěžší. 

 

Po celou poslední etapu jsme všichni sváděli boj s myslí a počasím. Byly chvíle, kdy málem vyhrálo vyčerpání a vlastní myšlenky to vzdát, ale nakonec vždy zvítězilo heslo: "je to v hlavě!". Když jsme byli už pouhých 5 kilometrů od cíle, tak jsme obdrželi telefonát od předsunuté skupiny našich účastníků, že jsou v pořádku a v cíli ve Vimperku! První z nás tak pochod dokončili v krásném čase 18 hodin.

V závěru pochodu se nám počasí doslova vysmívalo. Tři kilometry před cílem se rozjasnilo, vysvitlo slunce, které se po celou dobu schovávalo za hustá mračna. To nám dodalo poslední potřebné síly na pokoření cílové "rovinky".

Poslední z nás své poslední kroky dokončili v sobotu 20.4. v 18:20 na 67. kilometru, když překročili bránu autokempu Vodník ve Vimperku. To byl náš cíl. Celou skupinu jsme tak uzavřeli se symbolickým časem 20 hodin a 20 minut od startu. Z celkového počtu 19 studentů nás do cíle dorazilo úctyhodných 17.

Každý z nás si během tohoto extrémního pochodu sáhl na dno. Nekomfort, který nás obklopil, nás zároveň stmelil dohromady. Vytvořila se nová přátelství a společné zážitky na které nezapomeneme. Všichni prokázali neskutečnou houževnatost a odhodlání! Nezáleží v jaké jste kondici, jakého věku, ale o nastavení, které máte v hlavě. Když chceš, tak to dokážeš!

Děkuji všem zúčastněným!
Za rok se opět vidíme na startu! Děkujeme všem za podporu!